Dobrá práce - skvělá podívaná i téměř po 30 letech
Česká televize zařadila zábavný pořad (dnes by se řeklo show) Karel Gott v Lucerně z roku 1978.
Byla to doba největší normalizace a politického chladu a přesto i tehdejší Československá televize dokázala dělat pořady, které umějí navodit dobrou náladu i po třiceti letech a v jiném politickém režimu. V tomto pořadu byl Karel Gott v rozkvětu svých sil. Ještě mu nebylo 40. Pořad sám uváděl, přestože se o něm dlouho říkalo, že umí hezky zpívat, ale vůbec neumí mluvit. A skvěle mluvil. Pokud na počátku své kariéry mluvil prkenně, nyní už mluvil lehce. Možná, že to byla lehkost vydřená, ale o to víc je třeba to ocenit. byl to Gottův pořad, ale právě v pořadech tohoto typu dal Gott příležitost i jiným hudebníkům a tak z nich udělal hvězdy. Jmenuju alespoň Rudolfa Rokla, Felixe Slováčka, Jitku Zelenkovou, tehdy mladou a ještě chodící Slovenku Mariku Gombitovou, Miro Žbirku. Všichni se později prosadili.
Proč o tom píšu. Dnes se říká, že to byla doba totality. Nesvobody. Avšak pokud Gottovu popularitu držela německá gramofonová firma Polydor, nemohl být špatný. Dnes je Karel Gott starý pán. Za dva roky mu bude 70. Přemýšlím o tom, proč mezi dnešními čtyřicátníky není tak výrazná hvězda jako byl ve své době Karel Gott. Karla Gotta, který už dnes tolik nevystupuje a vydává spíše vzpomínková alba, nenahradil nikdo z mladší generace. Možná už není taková doba, aby mladí lidé měli své idoly. Možná jen, že se idoly nedostávají do médií. Možná, že každého dokážou publiku znechutit bulvární média, jak jsem o tom psal v případě herečky Alice Bendové.
Idoly přetrvávají do další generace. Pamatuji, jak jsem v druhé polovině sedmdesátých let objevil filmy s Oldřichem Novým. Tehdy se v televizi možná tolik nepromítaly, nevím. Já jsem tehdy televizi neměl. (První televizi jsem si pořídil až v roce 1983.) V blízkém kině pro pamětníky Bio Ilusion probíhalo léto s filmy s Oldřichem Novým. Každý týden jeden film. Občas přišel na promítání i starý Oldřich Nový osobně. V tom případě ho před promítáním uvítala vedoucí kina Zita Kabátová. Po promítání lidi vstali a dlouze tleskali. Pan Nový byl dojat, protože v té době byl už téměř zapomenut. Překvapilo mě, jak tehdy byly prvorepublikové filmy s Novým moderní. Byly černobílé, ale byly daleko ostřejší než některé české černobílé filmy natočené v době mého mládí.
Dnes je jiná doba. Chápu, že filmy s Oldřichem Novým nejsou pro současné mladé lidi přitažlivé. Nevyskytuje se tam moderní technika, nejsou tam počítače, mobily. Uhlazené chování a zdvořilost, na kterém si zakládala prvorepubliková lepší společnost, dnes působí asi směšně. Mně jako staršího člověka okouzlují i nadále.
Moje generace, která prožila svůj život do své čtyřicítky za socialismu, sděluje všude mladé generaci, jak to bylo za totality hrozné. Moji vrstevníci Paroubek a Topolánek nežijí se svými manželkami, ale s milenkami. Zcela oficiálně. To jsou příklady pro mladou generaci! O jejich práci za socialismu nikdo nic neví. Práci Karla Gotta,skladatele Karla Svobody, ale i třeba scénografa Josefa Svobody, znali lidé minimálně ve velké části Evropy. Známé byly například i dětské seriály Československé (tedy totalitní) televize. Například seriál Spadla z oblakov (také z roku 1978), který vzpomíná přítel Tenisák. Z jeho stránky si můžete přehrát ústřední melodii seriálu.
Já už se toho nedožiju, ale zajímalo by mne, které ze současných pořadů České televize, televize Nova i televize Prima budou mít stejnou kulturní hodnotu, jako má po třiceti letech hudební pořad Karel Gott v Lucerně. Možná, že nastupující digitalizace tak změní hodnoty, že už se ani archivní pořady nebudou vysílat. Ale třeba bude jakýsi digitální archiv, z něhož si kdokoli po zaplacení poplatku bude moci přehrát cokoli. Otázkou je, zda se dozví, na které cokoli má smysl se vůbec dívat.
Komentáře
Já mám Oldřicha Nového rád
[2]22.07.07 06:37:31Beda
Já chci AJN KASL BUNTES a Kozičky z TUTI FRUTI..
Také se rád dívám na tyto staré koncerty z Lucerny,kdy byl KG v nejlepší formě,však ty písně ve většině obstojí i po 25-30 letech,což se o současných výtvorech různých hvězdiček říct nedá. I obsazení tehdejšího Štaidlova orchestru bylo hvězdné,což jistě přispělo k úspěchu koncertů-ke jménům Rokl,Slováček,Týfa či Jan Spálený není třeba nic dodávat. Takže díky,Tomáši,za Váš hezký článek a ČT za to,že zařadila ze svého archívu vedle koncertů KG třeba i pořad Dobrý večer s Waldemarem.
Kdysi jsem četl, že kdyby se Shakespeare narodil o ... let později, za Olivera Cromwella, ať by byl sebegeniálnější, žádný dramatik by z něj nebyl, protože puritáni zakázali divadlo. Čímž chci říct, viz Tomovo povídání, že je všechno je dáno režimem, respektive výběrem lidí v 70. a 80. letech. Žijeme z toho, co se tehdy urodilo. Pokud snad existovala výjimečná osobnost, která by odmítala hrát a zpívat normalizační střední proud, tak taková osobnost zákonitě někde uhynula. "Underground" není prostředí pro hvězdy a vystupování po klubech za sodovku a drobné každého brzy přestane bavit.
Žádné komentáře:
Okomentovat