18. 11. 2007

Jak jsem strávil 17.listopad 2007 - 2.část

18.11.2007 11:35 - 06. Politika -trvalý odkaz

Jak jsem strávil 17.listopad 2007 - 2.část


Milouš Jakeš 17.7.1989

   A co bych chtěl ještě zdůraznit? Samozřejmě o úroveň politického myšlení musí mít zájem naše strana. A musí mít zájem také hospodářské vedení socialistického státu.

komentář mluvka Tomáš 17.11.2007

  Jedna strana měla tehdy navrch. Hospodářské vedení státu bylo druhořadé. Dnes pozvolna dochází k tomu, že vzhledem k pluralitě a politickým koalicím je svým způsobem hospodářské vedení státu nad stranami. Různé politické proudy se musí domluvit, i když to občas vypadá jak „u nás v Kocourkově“

Milouš Jakeš 17.7.1989

   Já bych řekl takový příklad.  Třeba jsou umělci, odepíšou nějaký pamflet. Je to špatný pamflet. Asi je třeba s nimi mluvit.  Kdo má s nimi mluvit? Jestli to je bezpartijní, má s ním mluvit jeho odborová organizace kde on je a ředitel nebo režisér toho divadla, odkud ten člověk je. Jak bude mluvit někdo z ministerstva, tak už to považuje za nátlak a z ústředního výboru už to považuje za vyhrožování. tedy ti, kdo stojí v čele těch orgánů toho aparátu si musí být vědomi, že oni spoluzodpovídají za tu politickou situaci. A že strana není ten orgán, který má ten bič a sahá k té represi. Ne. Strana je ten orgán, který chce demokraticky ty věci řešit. Ale samozřejmě odpovědností těch, kteří za věci odpovídají je, aby vedli ty, kteří přestupují socialistickou zákonnost a morálku, k pořádku.

komentář mluvka Tomáš 17.11.2007

   Toto je příklad, jak komunistická strana Československa jednala tehdy mafiánským způsobem. Vyvíjela tlak, zastrašovala psychologicky. po této pasáži jsem si okamžitě vybavil pořad 13. komnata Martina Štěpánka
(8.6.2007, klikni na záznam  - video), který na své vlastní zkušenosti z tehdejší doby popsal, jak nebylo úniku.

Martin Štěpánek v něm říká: Přišli s kandidaturama do partaje. Voni věděli, že já budu tuhej. Takže na mně poslali člověka, jmenoval se Jiří Flutka. Von byl z partajního výboru Prahy 2. a ten mi začal lámat podobně jako ten Pepík Mixa kdysi. Já povídám: „Kdepak Jiříku, jseš tady na špatný adrese. Tu zahradu, kterou vy jste tady zničili, rozšlapali a ty ve svých třiceti letech se tam ještě podepisuješ, tak tu zahrádku zvořete vy vlastníma rypáčkama. Zkrátka těch večerů bylo mnoho. Až došlo 5.května 1981, kdy mě Jarda Moučka, to byl šéf partaje ve Vinohradech dole v propadlu, kde jsme nastupovali společně na výstup ve „Sviť, sviť, má hvězdo“  řekl: „Hele, Martine, neblbni,  tak tam vstup.“ Já povídám: „Jaroušku, máte smůlu.“ „Hele vstup tam anebo tě budeme muset zase vyhodit.“ Tomu říkám slovo chlapa. Což bylo jasný, že mě tlumočí partajní stanovisko.

Milouš Jakeš 17.7.1989

   Já nechci tady blíž rozebírat ty záležitosti, které se týkají v Praze, ale ani bohužel se rozšiřujou do všech krajů, že třeba ta obroda, to jsou ti bývalí členové strany, ale nejsou to jen bývalí členové strany už to organizují po krajích, vytváří odbočky. Kde jsou takoví vyšší funkcionáři, kteří se cítí ukřivděni, kteří odešli ze strany – buď byli vyškrtnuti nebo byli vyloučeni a přitahují k sobě i některé mladé lidi. Nechci nějak rozebírat tu otázku, jaký mají plány, jaký mají cíle, jaký mají programy. To jsme dali koneckonců v informaci. Krátce řečeno jejich cílem je odmítnout vedoucí úlohu strany,  požadovat pluralistický politický systém – tedy více stran, který né pracují na bázi Národní fronty, ale který bojujou o politickou moc. Určitý odnárodnění chtějí, no a chtějí rehabilitaci. Chtějí se vrátit do politiky. Dubčekové, Císařové, Hájkové a další. Chtějí, aby bylo uznáno a přiznáno,  že oni měli v osmašedesátým roce pravdu a že jejich politika byla tehdy oprávněná. Což mi nemůžeme přijat, poněvadž to neodpovídá skutečnosti.

komentář mluvka Tomáš 17.11.2007

   Jakeš jasně věděl, že společnost je založena na tom, že v ní jsou různé názory. Nechtěl přiznat, že je to přirozené. Možná, že už si v té chvíli byl vědom toho, že teorie vlády jedné strany je chybná. Řekl: „Dubčekové, Císařové, Hájkové a další. Chtějí, aby bylo uznáno a přiznáno,  že oni měli v osmašedesátým roce pravdu a že jejich politika byla tehdy oprávněná. Což mi nemůžeme přijat, poněvadž to neodpovídá skutečnosti.“

klikni - 3.část
Komentáře
Článek je bez komentářů

Žádné komentáře:

Okomentovat