Záměry pánů Kubička a Punčocháře - 2.část
Východiska – ekonomická analýza Syndikátu novinářů ČR
Hospodaření Syndikátu novinářů ČR se v posledních letech pohybuje mezi mírně přebytkovým a vyrovnaným. Je to výsledek dvou souvisejících operací, které byly provedeny na počátku předminulého období: v roce 2001 jsme stáli před nutností zastavit vytrvalý finanční propad organizace (roční rozdíl mezi peněžními příjmy a výdaji se blížil jednomu miliónu korun a existující rezervy stačily maximálně na jeden další rok činnosti).
Prvním krokem bylo zavedení přísných úsporných opatření a poměrně drastická redukce vlastní činnosti. Poté, co se Syndikát přestěhoval do nových prostor na Senovážném náměstí, a poté, co na nám podařilo prosadit racionálnější využívání majetku, situace v hospodaření se výrazně zlepšila – výsledkem je vedle pozitivní finanční bilance také výrazně bohatší činnost SN ČR.
Obecně lze říci, že výnosy z členských příspěvků a výnosy z majetku, vlastněného Syndikátem novinářů, dokáží vygenerovat dostatečné zdroje na smysluplnou činnost. V oblasti nákladů sice lze hledat dílčí úspory, ale vzhledem k přetrvávající ostražitosti při sledování výdajů SN ČR nepůjde o výrazné částky.
Do budoucna lze Syndikátu novinářů doporučit, aby pokračoval ve využívání svého majetku a snažil se ho co nejlépe zhodnotit. Vhodnou cestu – a viditelnou rezervu – vidíme v akciové společnosti Českomoravský novinář, kterou si Syndikát založil v devadesátých letech pro své podnikatelské aktivity. V současné době jde prakticky o prázdnou společnost, která pouze pro SN ČR vydává časopis Mediální studia a spravuje část majetkových podílů. Transformací na společnost s ručením omezeným by bylo možné ušetřit část výdajů, které si vyžaduje právní forma akciové společnosti – tato transakce si ale ještě vyžádá ekonomickou analýzu.
Ve srovnání s dalšími neziskovými organizacemi má Syndikát novinářů podstatnou nevýhodu v oblasti fundraisingu: etické souvislosti mu totiž prakticky neumožňují přijímat sponzorské dary od firem, protože by byl v neustálém podezření z konfliktu zájmů. Na samé hranici etické únosnosti je ostatně i přijímání grantů od orgánů státní správy.
Probíhající projekty: Mediální studia, tiskové středisko a odborné konference
Mediální studia jsou společným projektem Syndikátu novinářů ČR a vybraných vysokoškolských pracovišť, která se v České a Slovenské republice zabývají odbornou reflexí role masových medií a výchovou profesionálních komunikátorů. Mediální studia jsou koncipována jako recenzovaný čtvrtletník, který publikuje vedle pravidelné teoretické a empirické statě i překlady cizojazyčných odborných textů, zprávy z výzkumu, kvalitní studentské práce, eseje, recenze odborných publikací a zprávy o aktuálním dění v oblasti mediálních studií a žurnalistiky. Mediální studia vycházejí čtyřikrát ročně (třikrát česky a jednou anglicky).
Projekt tiskového střediska zatím není možné řadit mezi úspěchy Syndikátu novinářů. Základní myšlenka spočívala ve vytvoření zázemí pro práci profesionálních novinářů, prostoru zejména pro setkávání klubů a především pro komerční využití. Místnost je nyní využívána především staršími členy, využívají ji rovněž kluby. Není ale komerčně využita a projekt tiskového střediska – původně zvažovaný jako jeden ze zdrojů příjmů na další činnost SN ČR – je prozatím ztrátový.
Projekt odborných konferencí vyzkoušel Syndikát novinářů v roce 2006 dvakrát; šlo o brněnskou konferenci „Lidové noviny Arnošta Heinricha a dnešek“ a o pražskou konferenci „Chování médií před volbami do Poslanecké sněmovny“. Brněnská varianta byla pojata jako nákladná akce, zahrnující vedle vlastní konference také oběd pro účastníky, vydání sborníku v tištěné i elektronické podobě (celkové náklady se přiblížily 120.000,- Kč). Pražská konference byla naopak záměrně koncipována jako nízkonákladová (nejvyšším výdajem bylo 5.000,- Kč za pořízení zvukového záznamu z konference; ostatní režie byla téměř zanedbatelná, protože konference probíhala v prostorách spoluvlastněných Syndikátem), rovněž sborník byl jak v tištěné tak elektronické podobě vyroben s minimálními náklady svépomocí. Nízkonákladovost podobných akcí bude vhodné prosazovat i v budoucnosti, jakkoli to výrazněji zatíží zejména organizátory z řad funkcionářů SN ČR. V každém případě lze ale jen doporučit v pořádání konferencí pokračovat (minimálně dvakrát ročně), protože jejich dopad do odborné obce je velmi pozitivní.
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat