Dálniční kaple
Probudil jsem se o půl páté neb jsem musel na záchod. Na stanici Radiožurnál právě jakýsi redaktor sděloval, že na dálnici D5 byla otevřena první dálniční kaple.
Stála 1 milion korun.
Pominu-li skutečnost, že se mi ta stavba nelíbí, opět si uvědomuji, že do téhle doby už nějak nepatřím. Našel jsem si informaci o té kapli i na internetu. V článku se praví:
■ ■
"Bohoslužby pro věřící různých církví se zde budou konat například ke dni obětí nehod. Plánujeme také bohoslužby pro řidiče kamionů a česko-německá setkání," uvedl plzeňský biskup František Radkovský.
■ ■
Kaple prý má nahrazovat dřívější boží muka, která dříve lemovala cesty v Čechách.
V dětství jsem pravidelně chodíval okolo malé kapličky svatého Prokopa v lese cestou z chaty do města Sázava. Bylo to za socialismu. Kaplička byla omšelá, ale udržovaná. V létě na ní vždy byla sklenička s čerstvou kytičkou lučních květů. U kapličky se stálo za to zastavit a rozjímat. Okolo šuměl les a bylo možno vnímat klid.
Nedovedu si představit, že bych podobnou chvilku zamyšlení a klidu zažil u dálnice. Nejezdím autem a na delší cesty se poslední dobou vydávám jen zřídka. Pokud jedu, jezdím autobusem. Po cestě vidím autobusové zastávky. Jsou to plechové nebo betonové bedny, které by měly složit jako úkryt čekajícím cestujícím před nepřízní počasí. Jsou to takové novodobé kapličky. Často je však dost nechutné se do takové čekárničky ukrýt. Nejenže bývá posprejována, ale často bývá i plna zapáchajících odpadků. Ještě nikdy jsem tam neviděl kytičku lučních květů. Místní obyvatelé ani farnosti se o tyto čekárničky nestarají.
Nedovedu si představit, jak dlouho zůstane kaple na dálnici D5 nepoškozena. Pokud jsem ještě využíval dálnici k autobusovým zájezdům, bylo nejčastější touhou novodobých cestovatelů najít místo, kde je možno zastavit a odskočit si na záchod. Jistě by bylo zajímavé, kdyby u novodobé dálniční kaple byl i čistý udržovaný záchod. O tom se však v článku nic nepraví.
Když jsem byl malý, bylo to za socialismu, který církvím moc nepřál, bývaly kostely v Praze celý den otevřené. O bohoslužbách v nich bylo lidí poskrovnu, jinak byly prázdné. Nikdo je nepoškozoval. Dnes jsou kostely o bohoslužbách zaplněny. Mimo dobu bohoslužeb však bývají zavřené, aby je někdo nepoškodil či nevykradl.
Možná, že nyní začnou moderní dálniční kaple přibývat jako houby po dešti. Myslím však, že nejsou řešením pro zamezení vzrůstajícího lidského odcizení ve 21. století. Kostely by se měly stát spíš součástí moderních panelových sídlišť či satelitních městeček. Tam lidi chodí jen přespávat a nemají se kde setkávat. Nejen mezi sebou, ale ani s Bohem.
I v současné době se křesťané navzájem zdraví především v kostele v bohoslužebném společenství na začátku podobným pozdravem jak uváděl sv. Pavel a pak zejména před sv.přijímáním: "pozdravte se pozdravením pokoje."
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat