3. 8. 2015

Jak člověk pozná, že je starý

   Včera jsem se k večeru vracel od své šukací panenky. Zastavil jsem se v restauraci Na Křižovatce, abych se občerstvil pomerančovým pivem Fénix a něčím menším k snědku. Výčepní  Ládík mě už téměř automaticky natočil Fénixe, i když se pro jistotu zeptal, co si dám. Objednal jsem si i jídlo. Ládík jako vždycky objednávku opakoval. Je to takový zajímavý chasník. Stále si povídá sám pro sebe, některé věty jsou však mířeny i k okolí. Ať už k zákazníkům nebo k servírce. U vedlejšího stolu seděl tak pětadvacetiletý hoch, kterému servírka Petra přinesla svíčkovou. Za chvíli jí znovu volali do kuchyně pro další jídlo. Nesla ho a vykřikla na Ládíka: kdo má špagety carbonara? A Ládík jí opáčil: špagety carbonara má děda. A tak Petra zamířila s jídlem ke mně. Byl jsem tou identifikací poněkud překvapen. Ne, že by se mě nějak dotkla. Vždyť všichni moji spolužáci už dávno mají vnoučata. A také na četných fotografiích, na nichž se ocitám díky pohotovým fotografům v literárních kavárnách si vzhledově přijdu už dosti povadlý. Ale tím, že nemám vnoučata, nejsem na identifikaci „děda“ zvyklý, i když se tak vnitřně cítím už několik let. Ale pro Petru a Ládíka to byla identifikace zcela zřejmá, i když mě znají jen jako častého, ale nepravidelného hosta.


   Dnes je 3.srpna 2015. Mojí matce by dnes bylo 91 let. Její vrstevnice, pokud se toho věku dožijí, už bývají prababičkami. Jedné takové její vrstevnici, kterou znám od dětství, půjdu pozítří na pohřeb. Na parte jsou podepsáni: obě dcery s manželi, čtyři vnoučata a pět pravnoučat. Obě dcery, se kterými jsem vyrůstal v dětském věku na chatě, už jsou několikanásobnými babičkami. Když před sedmnácti lety zemřela moje matka, byly ony  jen matkami téměř dospělých dětí. Včera jsem si v restauraci Na Křižovatce uvědomil, že to označení „děda“ na mně vzhledem k mému věku sedí, i když na ně nejsem zvyklý. Jsou mi šedesát dva a tři čtvrtě roky. Musím jít dnes na hřbitov, abych zapálil svíčku na hrobě matky, které by dnes bylo 91 let, ale která zemřela už před sedmnácti lety. Za tři dny, 6. srpna tomu bude pět let, kdy zemřel můj otec. Tomu by bylo letos 93 let.