22. 4. 2018

Fanoušek radního Šafaříka diskutuje o nezávislých analýzách Rady Českého rozhlasu na facebooku


V diskusi k prezentaci analýzy na téma „Parlamentní volby 2017“ označila mně předsedkyně Rady ČRo Hana Dohnálková za fanouška radního Petra Šafaříka. Můžete si poslechnout v odkazovaném audiozáznamu.

***
Audiozáznam veřejné prezentace nezávislé analýzy vysílání ČRo 18. 4. 2018 (téma „Parlamentní volby 2017“)

http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/_zprava/audiozaznam-verejne-prezentace-nezavisle-analyzy-vysilani-cro-18-4-2018-tema-parlamentni-volby-2017--1796081


***

Na facebooku jsem diskutoval s jiným fanouškem Českého rozhlasu. Jmenuje se Kamil a záznam prezentace výše uvedené analýzy si poslechl. Pak jsme k tomu vedli tuto diskusi:

Kamil napsal:
Njn, předsedkyní Dohnálkovou zase ovládly emoce, v jednom má ale pravdu. Já vůbec nechápu, k čemu Rada analýzy vlastně potřebuje. Rada si zadá analýzu, proběhne veřejná prezentace a tím to končí. Žádná veřejná diskuze o výsledcích analýzy na jednání Rady neprobíhá,  maximálně Rada analýzy používá jako určitý argument pro odpovědi na stížnosti posluchačů ve smyslu, tady se udělala analýza na to a to, můžete si počíst. V momentě, kdy Rada zastupuje veřejnost, bych očekával, že když už si zadává analýzy, že s nimi bude nějak dál pracovat, to se ale veřejně neděje. Jestli si o nich povídají na neveřejných jednáních samozřejmě nevím.
A druhá poznámka s tím také souvisí, proč by analýzy měly zajímat posluchače, když ani Radu příliš nezajímají, viz. lednová schůze kolem investigativních reportáží Janka Kroupy a spol,  na které zaznělo, že i když je Rada dostala pozdě, nebylo by podle Dohnálkové dobré jedná odložit, aby si je Rada mohla důkladně prostudovat. V oficiálních materiálech, které byly ten den na schůzi schváleny, se však na analýzy odkazuje a říká, že s nimi pracovala, přestože to není pravda ... Já popravdě analýzy pro potřeby Rady vidím spíš ve smyslu určitého šidítka, které slouží k tomu, aby Rada navenek mohla něco vykázat ze své činnosti. V závěrečné zprávě pro poslance totiž informace o zadávání analýz vypadají samozřejmě hezky ...

Tomáš napsal:
  To máš pravdu, Kamile. Rada jako taková analýzy vůbec nepotřebuje. Analýzy prosadil před časem Petr Šafařík. Celkem mi není jasné, co si od toho sliboval. Hlavní jejich závadu vidím v tom, že neodrážejí realitu. Třeba v období sledování, na které tady v záznamu upozorňuje ředitel zpravodajství Jan Pokorný. To je periodicky se opakující závada zadání. Analýzy sice Rada jako taková k ničemu nepotřebuje, ale aspoň to ukazuje na nějakou její aktivitu. Proto se ani všichni ostatní členové, kteří jsou zaměřeni proti Petru Šafaříkovi neodvážili veřejně říct, že analýzy jsou v současné době zbytečné. Ono je totiž příjemné, když každému členovi přijde na účet měsíčně třicet tisíc korun a předsedovi dokonce skoro padesát. Nebudou si pod sebou podřezávat větev. Až Šafařík v červnu odejde, bude už Rada jen přátelsky a pochvalně poklepávat generálnímu řediteli po rameni, tak jako to bylo před Šafaříkem. Tím, že ředitel zřídil funkci ombudsmana, která pod něj spadá, nevidí většina posluchačů už ani psát potřebu Radě, protože ombudsman s nimi komunikuje rychleji. Předpokládám, že po odchodu Šafaříka analýzy dřív nebo později nějak vyšumí.

Kamil napsal:
 Já se obávám, že co se týče zadání je problém v Petru Šafaříkovi, který neustále opakuje, že to tak má být a není v tomto případě nakloněn jakékoliv diskuzi ...

Tomáš napsal:
  Máš pravdu, problém je v Šafaříkovi, ale už dlouho nebude, protože v červnu opustí Radu. Pak už bude naprostá přátelská shoda mezi Radou a generálním ředitelem.

Kamil napsal:
 No, záleží na tom, kdo se do Rady dostane, jestli to budou ti všichni vyznavači ANO2011,  pak bude záležet na tom, jak se generální bude chovat a na čí stranu se postaví.

Tomáš napsal:
  Neposlušný generální ředitel se dá vždycky odvolat.

Kamil napsal:
 To jo, ale nějakou dobu to trvá než noví radní generálního blíže poznají, nebo než si společně najdou nějaký důvod, což v aktuálním složení Rady, kdy někteří členové mají ke generálovi vřelé sympatie, nemusí být tak jednoduché.

Tomáš  napsal:
Jistě i noví radní brzy pochopí, že je výhodnější mít ke generálnímu řediteli vřelé sympatie. Radní Šafařík bude jistě ještě dlouho po svém odchodu působit jako odstrašující příklad.

Kamil napsal:
 Nebo se rozhlas nakonec zestátní a pak už to bude úplně jedno ...

Tomáš napsal:
 To je taky možné.

Kamil napsal:
 Mimochodem, s Analýzami to sice nesouvisí, ale četl jsem program na dubnovou schůzi Rady Českého rozhlasu:
"- volba předsedy Rady ČRo
- volba místopředsedů Rady ČRo
- volba tiskového mluvčího Rady ČRo"
Tak nějak nechápu, koho chtějí volit a jak to chtějí změnit, Šafaříkovi brzy končí mandát a stejně ho v Radě nesnášej a z šesti se přece jen vybírá a mění poněkud špatně ..
.
Tomáš napsal:
  Mají to v nějakém svém vnitřním organizačním řádu, že předsednictvo rady se volí jednou za dva roky. Takže pouze splní to, co je v nějakých stanovách. Logické by jistě bylo, kdyby počkali měsíc, až tam budou ti dva členové, kteří budou zvolenií 25. dubna Poslaneckou sněmovnou. Ale takový je život.

Kamil napsal:
 Aha, to už jsou dva roky, co se volilo? To fakt letí 

4. 4. 2018

Ježíškova vnoučata 3.0.


Marie napsala:

PROSÍM PODPOŘTE NÁŠ SOUBOR SENIORŮ POSLEDNÍ VLASTENECKÁ DIVADELNÍ!
Znáte portál Hithit.cz? Pomáhá startovat nové literární, divadelní, filmové a výtvarné počiny. Náš spolek se též přihlásil.
Děkujeme za případnou sebemenší podporu a SDÍLENÍ.

hithit.com

Tomáš napsal:
Bože, Maruško! Je ráno! Nikoho nepodporuju! Mně taky nikdo nepodporuje a taky bych potřeboval, aby mě někdo podporoval.

Marie napsala:
Promiň. Takový povelikonoční nápad.

Tomáš napsal:
Já vím. Zeptat se, jestli já něco nepotřebuji , to tě nenapadlo. Jsem od narození na půl těla chromý, posledních dvacet let špatně vidím, byl jsem v invalidním důchodu, nyní ve starobním. Ale určitě se mám líp než ty.

Marie napsala:
Co na to říct? Jsem vychovaná v době, kdy masa byla víc než jedinec. Tvrdě s tím bojují, ale občas se to takhle projeví. O mém soukromí teď pomlčím...

Tomáš napsal:
Myslím, že jsem starší než ty. Nemá to cenu. Snažím se neotravovat jiné lidi, když už jim nedokážu pomoct.

Marie napsala:
Omlouvám se. Nechtěla jsem otravovat. Ale je to dobrý tip. Ještě se naučit rozlišit co potěší a co otravuje. Mám na čem pracovat

Tomáš napsal:,
To je jedno. Vím že pomoc nikdo nenabízí, ale jen hledá. Akorát mě nazdvihlo to, že v téže chvíli jsem dostal podobnou žebrací zprávu od Jožky Krále, jen na jiný účel. Takových žebracích zpráv dostávám několik za týden. To jsou jediné chvíle, kdy si na mě tzv. facebookoví přátelé vzpomenou.

Marie napsala:
Rozumím.

Tomáš napsal:,
Nerozumíš. Jako hodně lidí hledáš peníze odjinud na zbytečnosti. V tomhle státě je osmset tisíc lidí, kteří jsou v exekuci. Každý desátý.A ty místo abys někde pomohla, sama hledíš peníze. Na zbytný účel.

Marie napsala:
Rozumím.

1. 3. 2018

Úvaha nad útokem Jaromíra Soukupa na Českou televizi v televizi Barrandov v pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa


      Včera jsem si  pustil záměrně televizi a poslouchal jsem, jak majitel televize Barrandov Jaromír Soukup hodinu a půl útočil na Českou televizi a chvílemi i na Český rozhlas. Byly to bláboly, měl poměrně málo argumentů a to, co řekl, za tu půldruhou hodinu zopakoval 5 až osmkrát.

   Ale v jednom měl pravdu. Veřejnoprávní média by měla dělat a vysílat takové pořady, které si soukromé televize nemohou dovolit. V Českém rozhlase mi opravdu chybí například vzdělávací pořady. To, co bývalo např. na Leonardu. Přednášky specialistů na různá témata, ale podána přístupným způsobem. Třeba jako byly přednášky Davida Vávry o architektuře, což byl cyklus. A mediálně dost propracovaný, protože na webu byl i synchronně provázen obrazovou prezentací - ale to už byla jen taková nadstavba. Nebo cykly o hudbě, jako měl Lukáš Hurník cyklus o hudbě  Da Capo na Vltavě.  Mně takové ty směsi vědeckých zajímavostí, které bývají na Plusu a už i na Dvojce  v Meteoru, připadají úplně na houby. A zvláště Laboratoř Martiny Maškové. Navíc mi připadá, že všechny celoplošné stanice vysílají to samé. A pak je to prokládáno těmi celopodnikovými akcemi jako jsou Ježíškova vnoučata nebo Den vody. Čili  také musím souhlasit se Soukupem, že veřejnoprávní instituce typu televize a rozhlas by neměla stavět svou činnost na organizování charity. Říkal, že Člověk v tísni je charitativní organizace České televize. O tom už nemluvil, že v rozhlase je Světluška. Ale to jsem si vždycky říkal já: proč rozhlas věnuje tolik energie a prostředků do Světlušky a přitom mu tam chybí pořad pro slepé. No, to je jedno. V současné době já osobně bych viděl řešení stavu v ČRo jeho sloučením s ČT. Nikoli ale zrušením koncesionářských poplatků. Jejich výhodu vidím v tom, že se nedají přesouvat v rámci státního rozpočtu. O tom sloučení píšu samozřejmě jen z pohledu zvenčí. Vůbec by mi nevadilo podstatné omezení stanic Českého rozhlasu jen na tři celoplošné, z nichž jedna by byla sestavena pouze z regionálního vysílání. 

   Hezky to řekl Jan Jirák v posledním Jak to vidí… na stanici Český rozhlas Dvojka:  Je otázkou, jestli jsou masová média se vrátit ke svému významu, který měla před facebookem.

19. 2. 2018

Oslava třicátin

Tomáš napsal:

Včera jsem strávil večer v v jednom baru. Bára  tam oslavovala třicáté narozeniny.

    Docela dobře se pamatuji, jak jsem prožil své třicáté narozeniny já. Můj otec mě pozval do přepychové restaurace uprostřed Prahy na večeři. Už si ani nepamatuji, co jsme tam měli k jídlu, ale dodnes si pamatuju jednu věc. Na závěr si otec nechal vystavit účtenku s razítkem, což tehdy nebylo tak zvykem jako dnes, protože neexistovaly žádné počítače a účet se musel dělat ručně. Když jsem se otce zeptal na co to potřebuje, řekl, že si to nechá proplatit jako obchodní večeři. To byl jeho dárek k mým 30 narozeninám. Otec byl tehdy pracovníkem podniku zahraničního obchodu a mohl si dovolit určité věci, o kterých se jiným lidem ani nezdálo. Bohužel dával najevo, co všechno může a co jiní nemohou. I mě tím dával najevo, že já jsem nikdo a jakého postavení se on dopracoval.



   Tahle ta fotka mi to připomněla. Snad proto že jsem na ni vyfocen zezadu a jsem velmi podobný svému otci ve věku, kdy byl on v mém nynějším věku. Průhledem mé ruky je vidět kamarád Jirka. Když mně bylo 30 let, bylo Jirkovi  o pět let méně, tedy 25. Určitě žil jiným způsobem než já, protože já jsem v té době už byl zaměstnán na vesnici.

   Zatímco já dnes čekám, kdy skončí můj život, Jirka píše knihy o tom, jak to za socialismu bylo špatné a o své nenávisti k tehdejšímu režimu a o lásce k ženám a rockové hudbě. Mám dojem, že do toho dnešního světa už nepatřím. Pořád se peru s tím, co bylo v minulosti a budoucnost je nulová. Nepociťuji nenávist k nikomu ani k ničemu, ale také nepociťuji lásku k nikomu ani k ničemu. Jen prázdno a vlastní neschopnost.

   Tento příspěvek není výzvou ke komentářům o minulosti. Jen beznaději v budoucnosti. Třeba bych ho sem vůbec neměl dávat, protože jen málo z těch, co mám v přátelích, mě zná déle než jsem na facebooku a žádné optimistické kecy nemají význam.

Jirka napsal:

   Tome, do dnešního světa už nepatří nikdo z nás starých, jen si tě dovolím drobně opravit, moje knihy nejsou o nenávisti, jsou o skromném boji s totalitním režimem, jejich hlavním posláním, aspoň z mého úhlu pohledu, proto je taky píšu, je zachování svědectví o tom, jak strašný to tehdy bylo, když se mladej člověk nechtěl podvolit lži. Popsat to jenom jako nenávist je hrozně zjednodušující. K meritu tvýho komentáře: na smrt čekáme všichni, bohužel, to je náš úděl, stáří je na hovno.

5. 2. 2018

Nové technologie a starší lidé

na facebooku napsal Martin Vaculík

   Chtěl bych ještě naposledy napsat něco k tomu Zemanovi. Že stoupá množství lidí, kteří se v dnešním světě prostě nechytají. Že za žádný jiný jeden lidský život se zatím nestalo, aby čtyřicetiletý člověk byl tak nepoužitelný, když se jen odmítl učit nové věci. Ať jel vesničan vozem do Prahy v roce 1950 nebo 2010, za parkování zaplatil vždy hotově - jinému člověku či automatu. Pro hudbu se chodilo do obchodu dvěstě let, hotely se rezervovaly telefonicky od doby, co telefon vzniknul.

   Kdo si dnes neumí bleskově instalovat do mobilu aplikaci a tím mobilem i zaplatit, stává se nekonkurenceschopnou lamou - aspoň co se parkovacích zón týče. Dovleče svých 50 kilo nadváhy k parkovacímu automatu, kterých je málo - protože většina platí mobilem. Za hlasitého mrmlání fronty za sebou přijde na to, co na tom displeji mačkat, a ono to po něm chce SPZ. A tu si nepamatuje. Takže druhá procházka k autu, podruhé fronta a sílící přesvědčení, že do Prahy už nikdy. 

   Podobně kdo si neumí zaplati Spotify, musí poslouchat furt jen ta svá stará cédéčka. Kdo neovládá Booking, platí za ubytování v hotelech až třikrát víc než ten, kdo jej v mobilu, včetně tolik potřebného datového připojení, dávno má. Těch věcí, kterými otevření lidé získávají náskok, je víc a víc: Dynamické navigace, díky níž mladí kolegové schůzky stihnou, zatímco starší bez aplikace Waze či dopravních map, stojí v zácpě. Platby přes paypal za výhodné zboží, on-line aukce s reálnou šancí dostat se k něčemu hluboko pod tržní cenou: Na druhé straně pak obchodníci, kterým nezbývá než víc a víc ždímat ten zbytek, co ještě nakupuje postaru.
Prostě roste počet třeba i kvalifikovaných lidí, přes které se dravé mládí žene zcela dehonestujícím způsobem. Kteří jen koukají, kde kdo zas byl na dovolené, co všechno stíhá, zatímco oni stojí v kauflandu frontu u kasy.


   Často i mlčí, ale frustrace roste a podvědomá potřeba šlápnout nějak na brzdu s ní. Ten Zeman se svým tlačítkovým mobilem, pivem a tlačenkou jim nějak ztělesňuje časy, kdy ještě nebyli pátým kolem u vozu. Toto mohou být u slušní voliči současného prezidenta Zemana. Tento text bych chtěl věnovat svému strýci Jan Vaculik, na který se katastrofě, co nás s prezidentskými volbami postihla, věnuje velmi svědomitě - tento pohledu mu tam ale malinko chybí.